Jak jsem si ten život zjednodušila

Vždycky jsem byla nerozhodná a nedočkavá paní za pultem v pekárně, co mi pytlíkem mávala před očima sotva jsem vešla, to pro mě byla noční můra. Ačkoli věřím, že jednou bude rostlinná nabídka širší, vlastně mi vyhovuje, když je v kavárně jen jedna veganská sladkost. V obchodech vím, kde koupím, co potřebuju a u kterých regálů se vůbec nemusím zdržovat.

Často si lidi kolem mě povzdechnou nad tím, jak to mám těžké a já snažím vysvětlit, že vegan a udržtelný lifestyle ve finále každému usnadní den. Změny obecně nejsou snadné a najet na něco nového může dát zabrat, když budete ale směřovat krůček po krůčku k udržitelnosti, zjistíte, že se neomezujete, ale naopak, a to vážně, dost to přinese. Zjistíte, že věci, o kterých jste si mysleli, že bez nich nemůžete žít, nepotřebujete.

Jasně, ze začátku je třeba vyzkoušet spoustu alternativ. V jídle, kosmetice, i zero waste světě, vrásky vám to ale nepřidělá,  pravděpodobně vás to spíš začne bavit, budete pozorovat výsledky a věci začnou dávat smysl. A když je vám fajn, těžko se vám zasteskne po starých kolejích. Něčeho se vzdáte a budete si „muset“ zvyknout nosit u sebe láhev s vodou, svačinu, plátěnku nebo hrnek. Kde to půjde, řeknete NE brčku nebo plastovému obalu. Pivo si necháte načepovat víckrát do stejného kelímku. Možná si vyberete pro začátek jen něco, není třeba vše hnát do extrému.

Že to není pohodlné? Právě to „omezení“ vám toho podle mě dost ulehčí. Zvyknete si nakupovat jinak. Od té doby, co procházím kolem krámů se 70% slevami a nemám chuť a důvod jít dovnitř, abych si výhodně nakoupila oblečení, které nikdy nestihnu odnostit, cítím se svobodně. Když ve městě dostanu žízeň, nemusím do krámu. Když mám hlad, nezjišťuju hodinu, na co mám chuť, kde to koupit a následně nejsem zklamaná z toho, že jsem kus výplaty vyhodila za něco neznámého původu, co mi ani nechutnalo. Neláká mě vyzkoušet všechny typy řasenek a rtěnek, o kterých se kdo zmíní. Ono těch veganských a organických značek moc není a lehce si mezi nimi najdete své oblíbence, ke kterým se vracíte.

Ne/šetřím peníze. Žiju tak, abych kromě korun šetřila své zdraví, tělo, dobrý pocit sama ze sebe a z toho, že podpořím menší prodejce. A toho nedocílím sledováním akcí a nakupováíní toho nejlevnějšího. Tak jak šetřit?

  • Najít si cestu, kde jde pravidelně sehnat levněji to, co kupujete často.
  • Priority? Zamyslet se nad tím, zda nám netečou peníze zbytečně někam jinam, než bychom chtěli.
  • Omezit nákup polotovarů a maximum si vyrobit nebo vypěstovat.
  • Tvořit můžete i mimo kuchyň. Pytlíky na ovoce a zeleninu si ušijete i ze starých záclon.
  • Připravit si jídlo, se kterým jste spoko doma + nosit si ho s sebou.
  • 80% oblečení, které teď kupuju, je ze sekáče. Zbylých 20% si tak můžu dovolit koupit od lokálních prodejců.
  • Najít si pár favoritů v kosmetice – nebudete nonstop kupovat věci na zkoušku a následně vyhazovat deset načatých produktů.

Sumasumárum, na něco si zvyknete snadno, na něco pomaleji. Přede mnou je taky pořád dlouhá cesta. Razím totiž střízlivý přístup. Protože se stane, že tu láhev na vodu si někdy zapomenete. A že budete chtít ochutnat něco z plastové vidličky na food marketu. A že vám zavřou zero waste obchod. A že neseženete trekingové boty z materiálu a s původem dle vašich představ. Prostě uberme, když to jde.

 

Jak jste na tom?

Hledáte řešení nebo výmluvy?

 

Související příspěvky

2 komentáře na „Jak jsem si ten život zjednodušila“

  1. Pingback: inu_Ivet » 40denní zero waste výzva – failed

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *